Životní situace - Odchod do starobního důchodu

Starobní důchod je jednou z dávek důchodového pojištění. Odchod do starobního důchodu je podmíněn dosažením určitého věku a získáním potřebné doby pojištění.

Výši starobního důchodu vypočítají pracovníci ústředí České správy sociálního zabezpečení (dále též "ČSSZ"). Každý občan, který požádal o důchod, obdrží z ČSSZ písemné rozhodnutí o přiznání a výši starobního důchodu nebo o zamítnutí žádosti. Dále osobní list, ve kterém jsou uvedeny započítané doby pojištění a příjmy dosažené v rozhodném období.

V zákonem stanovených případech rozhodují o dávkách důchodového pojištění příslušné orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti.

Starobní důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra důchodu, která je stejná pro všechny důchody, v roce 2017 činí 2 550 Kč měsíčně.

Procentní výměra se stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Za každý rok důchodového pojištění (do doby, než vznikne nárok na starobní důchod) náleží 1,5 % výpočtového základu (1,2 % výpočtového základu, pokud se bude doba pojištění krýt s dobou účasti na důchodovém spoření v období let 2013 až 2015). Poté, co již občanovi vznikne nárok na důchod, ale on o něj nepožádá, nebo požádá o jeho přiznání bez výplaty a bude pracovat dál, tak se mu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti důchod navyšuje o 1,5 % (do 30.6.2001 pouze o 1 %) výpočtového základu. Znamená to, že člověk, který pracuje i po vzniku nároku na starobní důchod, si důchod zvyšuje podstatně rychleji než do té doby.

Od 1.1.2010 je možné také pobírání starobního důchodu ve výši jedné poloviny a zároveň vykonávání soustavné výdělečné činnosti. Tento důchod se pak zvyšuje za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu.

Od tohoto data je možné též pobírání starobního důchodu v plné výši a zároveň vykonávání soustavné výdělečné činnosti (od 1.1.2010 již není při výkonu výdělečné činnosti v pracovněprávním vztahu podmínkou nároku na výplatu důchodu jeho sjednání na dobu určitou, nejvýše na dobu jednoho roku).

Osobě, která vykonává výdělečnou činnost a současně pobírá starobní důchod v plné výši, se zvyšuje procentní výměra starobního důchodu o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti.

Do doby, po kterou je vykonávána výdělečná činnost po vzniku nároku na starobní důchod, se nezapočítává např. doba pracovní neschopnosti, neplaceného volna a pobírání dávek nemocenského pojištění.

Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ. Ten, zjednodušeně řečeno, tvoří měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. V roce 2017 je jím období let 1986 až 2016, z něhož se stanoví důchod. Jednotlivé roční příjmy se násobí různými koeficienty, které se odvozují od průměru dosažených příjmů všech pojištěnců v jednotlivých letech.

Do důchodu se započítávají všechny příjmy, z nichž je odváděno pojistné na sociální zabezpečení (např. i brigády). Nezapočítávají se takové příjmy v rámci zaměstnání, z kterých se neodvádí pojistné. Započítává se však náhrada mzdy po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, i když se z ní pojistné neplatí.

Výpočet starobního důchodu v roce 2017:

Muž narozený 5.5.1954 požádal o starobní důchod podle § 29 zákona o důchodovém pojištění od dosažení důchodového věku. Jeho důchodový věk činí 63 let a 2 měsíce, tohoto věku dosáhne 5.7.2017. Získal celkem 45 let pojištění a jeho osobní vyměřovací základ za rozhodné období let 1986 až 2016 činí 45 000 Kč.

Výpočtový základ se stanoví z osobního vyměřovacího základu následujícím způsobem:

• částka 12 423 Kč náleží v plné výši,

Žádost o přiznání starobního důchodu podává osoba, jíž má být důchod přiznán, příp. její opatrovník (je-li oprávněná osoba omezena ve svéprávnosti v takovém rozsahu, že není schopna v této věci samostatně právně jednat).

Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení umožňuje pouze ve výjimečných případech podání žádosti rodinným příslušníkem, ovšem jen za předpokladu, že oprávněná osoba podle vyjádření lékaře, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, nemůže podat žádost sama a s podáním této žádosti jinou osobou vyslovila souhlas.

Správní řád rovněž umožňuje nechat se v řízení o důchod (včetně podání žádosti) zastoupit zmocněncem na základě plné moci. Z jejího textu musí být zřejmé, že byla udělena k podání žádosti o důchod.

Protože zmocněnec musí za žadatele uvést a podepsat některá zásadní prohlášení a sdělení (např. o výchově nezletilých dětí, o pobírání dávek nemocenského, o dobách odpracovaných od ukončení povinné školní docházky, o náhradních dobách pojištění), které nemusí detailně znát, je vhodné, aby se žadatelé o důchod nechali při sepisování žádosti zastupovat zmocněncem pouze výjimečně.

Nárok na přiznání starobního důchodu podle § 29 zákona o důchodovém pojištění vzniká získáním potřebné doby pojištění a dosažením důchodového věku nebo, u pojištěnců, kteří dosáhli věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší, splněním podmínek nároku na invalidní důchod. Poživatelům invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, kteří nebyli účastni důchodového spoření, vzniká nárok na starobní důchod dnem dosažení 65 let věku nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let. Nárok na starobní důchod vzniká též poživatelům invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, kteří byli účastni důchodového spoření a nárok na invalidní důchod jim zanikl dnem dosažení 65 let věku nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let.

Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo odst. 3 zákona o důchodovém pojištění a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše tři roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let, nebo pět roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let (tzv. trvale krácený předčasný starobní důchod podle § 31 zákona o důchodovém pojištění). Výše tohoto důchodu je nižší, než výše starobního důchodu podle § 29 zákona o důchodovém pojištění, přičemž přiznání tohoto starobního důchodu vylučuje nárok na starobní důchod podle § 29 zákona o důchodovém pojištění.

Žádosti o důchod sepisují okresní správy sociálního zabezpečení (dále též "OSSZ"), Pražská správa sociálního zabezpečení (dále též "PSSZ") nebo Městská správa sociálního zabezpečení Brno (dále též "MSSZ"), příslušné podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby.

Kontakty na jednotlivá pracoviště OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Při uplatnění žádosti o starobní důchod je nutné mít k dispozici následující doklady:

• občanský průkaz (u cizinců doklad prokazující jejich totožnost),

Ženy, které žádají o přiznání starobního důchodu při dosažení důchodového věku, ovlivněného výchovou dětí, a ženy i muži žádající uznání péče o dítě, předkládají:

• rodné listy dětí, případně výpisy z matriky narození,

Muži předkládají, pokud jde o období péče o dítě do 4 let věku ukončené v období od 1.1.1996 do 30.6.2007, pravomocné rozhodnutí OSSZ/ PSSZ/ MSSZ o době a rozsahu péče muže o dítě.

Ženy i muži předkládají též rozhodnutí OSSZ/ PSSZ/ MSSZ o době a rozsahu péče o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči ve věku do 18 let (institut "dětí dlouhodobě těžce zdravotně postižených vyžadujících mimořádnou péči" byl zrušen ke dni 1.1.2007, od tohoto data se tyto děti považují za osoby závislé).

Chybějící doklady

Od roku 2004 mají zaměstnavatelé povinnost za své zaměstnance každoročně uzavírat evidenční listy důchodového pojištění (dále též "ELDP"), posílat je ČSSZ a stejnopis dát zaměstnanci.

V ELDP jsou uvedeny doby pojištění, výše výdělku a vyloučené doby (nejčastěji dny pobírání nemocenských dávek). Lidé tak mají průběžnou kontrolu nad svým pojištěním. Pokud ovšem zjistí, že jim chybí některé doby pojištění z dřívějšího období, je vhodné se obrátit na příslušnou OSSZ/ PSSZ/ MSSZ se žádostí o pomoc při jejich dohledání.

Pokud se ELDP nepodaří dohledat, je možné doby pojištění a výše výdělku prokázat jinými, náhradními doklady, kterými jsou:

• fotokopie zápočtového listu,

Chybějící údaje o vojenské službě

Pokud např. žadatel zjistí, že v evidenci ČSSZ se nenacházejí údaje o vojenské službě a žadatel sám nemá k dispozici vojenskou knížku, ze které by bylo možné ověřit na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ dobu jejího trvání, může si opatřit potvrzení o výkonu vojenské služby, které vydávají příslušné vojenské orgány (vojenská velitelství).

Nemají-li ani tyto orgány potřebné údaje v konkrétním případě k dispozici, může se obrátit (případně požádat o spolupráci OSSZ/ PSSZ/ MSSZ) na Správní archiv Armády České republiky.

Náhradní způsob dokládání doby studia

Doby studia na střední, případně vyšší odborné škole, se prokazují školním vysvědčením vydaným v posledním roce studia, na vysoké škole diplomem nebo dokladem o vykonání státní závěrečné zkoušky.

V případě, že žadatel tyto doklady nemá k dispozici, může se obrátit na školu, kde studium absolvoval, jde-li o střední či odborné školy. V případě vysoké školy na její rektorát. Pokud uvedené instituce nemají doklady k dispozici, může pomoci příslušný archiv (adresy upřesní Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), který vydá výpis požadované doby studia.

Využití výpovědi svědků

Forma výpovědi svědků se v důchodovém řízení používá zcela mimořádně, pokud nelze tvrzenou dobu pojištění prokázat jinak. Pro tyto účely se použije tiskopis uveřejněný na ePortále ČSSZ "Čestné prohlášení o dobách zaměstnání", ve kterém svědci svým podpisem ověřují pravdivost tvrzených skutečností a zároveň uvádějí, z jakých zdrojů nabyli vědomosti o takto náhradním způsobem prokazované době pojištění.

Pravost podpisu svědka ověřují příslušné orgány (obecní úřady, notář). Ověření podpisů provádějí v případě, že se svědci dostaví k podpisu tiskopisu na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, i tyto orgány sociálního zabezpečení.

Ověřování dokladů z originálních listin lze rovněž provést přímo při sepisování žádostí o dávky důchodového pojištění na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Případné ověření pravosti listinných dokumentů (pořízených opisů podle originálu), předkládaných spolu se žádostí o důchod, provádí bezplatně příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Rozhodnutí o přiznání dávky důchodového pojištění je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení.

Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou se např. došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, úřadů aj.

Další činnosti nejsou stanoveny. Ve výjimečných případech může být žadatel vyzván k součinnosti při šetření neprokázaných dob pojištění.

Po přiznání dávky je oprávněný poživatel starobního důchodu, podle zákona č. 582/1991 Sb., § 50 odst. 1, povinen písemně hlásit plátci dávky do 8 dnů případné změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu.