Oficiální stránky města
Hulín
Doba kamenná
Počátky osídlení kroměřížského okresu náleží podle dosavadních vědomostí do průběhy posledení doby ledové. Nejvíce známých tábořišť lovců mamutů je v okolí nedaleké Napajedelské brány. Podél břehů řeky Moravy táhla každoročně stáda mamutů a jiné lovné zvěře, kterou vyhlížel paleolitický člověk z návrší u Nové Dědiny , Žlutavy, Kvasic a Míškovic. Početné jsou i nálezy kostí již dávno vyhynulých zvířat, které svědčí o tom, že náš kraj oplýval rozmanitou faunou (mamut, nosorožec, jeskynní medvěd, sob ..). První hulínský nález mamutího klu pochází z bohatých sprašových vrstev bývalé cihelny Na valech, kde na něj narazili dělníci v roce 1930. Kel dlouhý 170 cm a široký u kořene 28 cm je uložen v kroměřížském muzeu. Další nálezy jsou v současnosti zaznamenávány především při těžbě štěrkopísků.
Nálezy paleolitické štípané industrie z hulínského katastru byly zpočátu dosti sporé, ale v poslední době jich přibívá. Doklady o pobytu paleolitického lovce získal J. Kryl z trati Háje za drahou a později byly registrovány patinované kamenné úštěpky a nástroje i z Nivek, Mezipříkopí a Dlouhých honů. Lze tedy s jistotou prohlásit, že hulínské paleolitické nálezy pocházejí z tzv. aurignacienu (název podle francouzské jeskyně), tedy z doby kolem 35 000 až 25 000 let př. n. l.
Mezolit
Ze střední doby kamenné, tzv. mezolitu, nemáme na celém Kroměřížsku spolehlivé doklady osídelní. Nálezy z této doby jsou obecně vzácné i v měřítku celomoravském.
Neolit
Zhruba mezi lety 10 000 – 5 000 př. n. l. probíhaly v Přední Asii a později i u nás impozantní hospodářské a společenské změny, které položily základ moderní civilizace – neolitická revoluce. Začalo se výrazně rozvíjet zemědělství a s ním i výroba keramiky, hlazených nástrojů, tkalcovství, chov domácích zvířat atd. První zemědělci se objevili na Moravě asi v 5. tisíciletí před naším letopočtem a vyhledávali úrodné sprašové půdy v mírně pahorkatém terénu a mimo říční nivy. Z nejstarší neolitické kultury volutové jsou jen ojeinělé nálezy kopytnatých klínů a rohovcových nástrojů z Nivek, Sedliska, Housenova atd. Nověji byly zjištěny i zlomky keramiky této kultury v trati Višňovce, která svou polohou na vyvýšeném a suchém místě představuje typ neolitické osady. Ve 2. polovině 4. tisíciletí př. n. l. přichází tzv. kultura moravská malovaná a přináší zatím nevídané tvary keramiky. Známé jsou např. hliněné plastiky „venuší“ a dvojhlavého kozlíka nalezené v nedalekém Hradisku u Kroměříže. Z pískovny v Padělcích je znám nález z roku 1949 – pohárek a miska. Sídliště ze stejné doby je známé z již zmíněných Višňovců, ojedinělé nálezy i z Drážek.
V pozdní době kamenné, kdy se začínají objevovat první měděné předměty, nastává první stěhování národů, k nám přichází bojovné a kočovné pastevecké obyvatelstvo. Proto nacházíme málo dokladů pevných sídlišť. Z katastru Hulína pochází zatím ojedinělé kamenné mlaty a sekerky, přisuzované zemědělskému lidu jevišovické kultury.
Na počátku 2. tisíciletí př. n. l. se objevil na našem území bojovný lid se šňůrovou keramikou a válečnými sekeromlaty. Bohatě zdobený zlomek válečného sekeromlatu šňůrové kultury nalezl v roce 1960 na Nivkách J. Kryl. Zlomky keramiky s otiskem šňůry pocházejí ze Skřivánkova písečníku a ze Sedlisek. Nejzávažnější hulínský nález je z roku 1959, kdy byl při zakládání písečníku Za potůčkem porušen hrob se skrčenou kostrou asi 30 až 40 letého muže, u kterého ležel kamenný sekeromlat a rovněž džbánek s otisky šňůry.