Oficiální stránky města
Hulín
Doba železná
Posledních 500 let př. n. l. bylo u nás ve znamení vyspělé keltské civilizace. Naše země obývali Bójové, první historicky doložený národ na našem území. Nejvýznamnějším nalezištěm na okrese je keltské oppidium Hostýn. Mohutná hradba, částečně pocázející ještě z doby lužické kultury, obklopuje plochu téměř 20 ha. Hostýnské oppidium bylo mocenským centrem kraje a není vyloučeno, že se zde i mincovalo, tomu by mohly nasvědčovat nálezy zlatých keltských mincí – duhovek. Keltové, znamenití kováři a kovolitci, užívali u nás poprvé mincí jako platidla. Z okresu Kroměříž jsou známe keltská kostrová pohřebiště z Uhřic, Kroměříže, Postoupek, Pravčic, Slavkova atd. Rovněž máme doložen i značný počet zemědělských sídlišť, mezi něž patří i hulínské Nivky, jak to dokazují hlavně střepy a další nálezy ze zběrů J. Kryla. Na keltské sídliště však upomínají i nálezy ze Skřivánkova písečníku, z trati Na suché a také z Odluží.
Na přelomu letopočtu podlehla na Moravě keltská moc vpádům Kvádů, germánského kmene,který přišel z dnešního středního Německa. V té době zřídili Římané při středním toku Dunaje své provincie Panonii, Raetii a Noricum a po konsolidaci styků s Germány ve 2. stol. n. l. se projevuje i jejich vzájemný obchodní styk. Husté germánské osídlení bylo zjištěno mezi Kroměříží a Holešovem. Na nalezištích přilehlých k toku Moravy senacházejí také četné doklady obchodu s Římany. Na hulínském katastru byla zjištěna dvě nová germánská sídliště U Izidorka a ve Vysokém trní, jejichž průzkum přinesl kroměřížskému muzeu bohaté nálezy v podoběhrubé barbarské keramiky, avšak také zlomky jemnějších nádob, vyrobených již na hrnčířském kruhu, sklo (dokonce se značkou římské dílny), kostěný hrací kámen ap. Nechybí však ani archeologicky velmi vítané nálezy bronzových spon. Hulínské germánské osady řadíme zatím do 2. až 4. stol n. l. Ojedinělý je zatím nález římské mince dupondius císaře Trajána z let 114 až 117, pocházející zpolí směrem k Pravčicím.
Koncem 4. století se ocitáme na prahu bouřlivé doby stěhování národů, vyvolané vpádem Hunů. Na našem území se vystřídalo, či spíše jen prošlo několik národů, které po sobě zanechaly pouze sporé stopy. Ke vzácným nálezům sídlišť z této doby patří jámy zachráněné před bagrováním v hulínské cihelně v r. 1957. Z nálezů je možno jmenovat zlomky skleněného poháru, železné šídlo, keramiku a strusku dokazující činnost železářských pecí atd. Do jídelníčku neznámých obyvatel tohoto sídliště dávají nahlédnout nalezené kosti divokého prasete, jelena, tura, kozy a kura domácího. Život v této osadě utichl někdy v 1. polovině 5. stol. n. l.