Oficiální stránky města
Prehistorii Hulína a Hulínska není možno sledovat pohledem omezeným pouze na samotný katastr obce. Pravěké dějiny Hulína znamenají v mnohém současně i pravěké dějiny Moravy a naopak.
Přirozenou osou celého kraje je tok řeky Moravy, od nejstarších dob velmi důležitý krajinný prvek pro hospodářský i kulturní rozvoj našeho regionu. Staré kupecké cesty, mezi nimi i prastará jantarová stezka spojující Středozemí s Baltem, oživovaly kraj obchodním ruchem, což byla v prehistorických i ranně historických dobách často jediná forma komunikace a šíření kultury a vzdělání.
Příznivé klimatické a půdní podmínky dané nadmořskou výškou a reliéfem krajiny lákal pravěké obyvatelstvo k usídlení a vzniku prvních osad na našem území. Proto je v okolí Hulína obdivuhodné množství archeologických nálezů téměř ze všech pravěkých období. K prvním nálezům podchyceným v literatuře patří bronzové předměty objevené r. 1850 a 1864. Jednalo se tehdy například o ornamentovanou dýku, kopí, náramky aj.
Počátky archeologického výzkumu na Kroměřížsku a Hulínsku v osmdesátých letech 19. století jsou spjaty se jmény E. Pecky, MUDr. J. Suchého, H. Strusky, a ovšem také se jménem známého záhlinického rodáka Františka Skopalíka . Další pracovníci, kteří se zasloužili o zhodnocení hulínských nálezů jsou P. L. Ledvina (Vlastivěda moravská), R. Janovský a význačný moravský prehistorik a břestský rodák I. L. Červinka. Pozdější výzkumy prováděl Archeologický ústav ČSAV v Praze a v Brně a také archeologické pracoviště muzea Kroměřížska za spolupráce hulínských amatérských archeologů.