Obsah

Kostel sv. Václava a fara

Podle dostupných archivních materiálů lze založení hulínského kostela situovat přibližně do první čtvrtiny 13. století. Má významnou polohu na nejvyšším místě uprostřed již dávno zrušeného hřbitova, obehnaného zdí. Nepochybně se v jeho těsné blízkosti nacházela dřevěná tvrz. Kostel sv. Václava je postavený na ose východ-západ. Je to původně románská jednolodní stavba s apsidou, panskou tribunou, tzv. emporou v zadní části lodi, rovným dřevěným stropem a nízkou věží. Osud této vzácné architektonické památky ovlivnil 13. července roku 1747 požár, jehož obětí se staly krytina, krovy a varhany. Přestavba, která po něm následovala, drastickým způsobem ovlivnila architekturu této stavby. Naši předkové tehdy zbořili románskou apsidu, loď prodloužili a rozšířili a původní plochý strop nahradili stropem klenutým. Z románského období se do dnešní doby zachovala pouze západní část lodi, která byla postavena z tesaných pískovcových kvádrů. Dochovalo se též čtyřlisté okénko v jižní zdi a na severu okénko kulaté, osvětlující původní schodiště. Toto schodiště spojovalo panskou tribunu s chrámovou lodí.

Směrem na východ od kostela stál původně mlýn. Dnes je v těchto místech barokní fara s „kaplankou“. Tento malebný komplex budov byl v 17. století spojen s kostelem dřevěnou lávkou, která překlenovala vodní příkop, jímž bylo návrší s kostelem obehnáno.

Kostel