Pro děti

Město Hulín - slavíme výročí 800 let
1224 - 2024

Město Hulín

První písemná zmínka o Hulínu je z roku 1224, kdy do města spolu s četným doprovodem přijel král Přemysl Otakar II. Návštěvou krále nabylo město jistého významu a tím i dalšího roz­voje. V 19. století se Hulín stává součástí Severní dráhy císaře Ferdinanda a dnes je významnou železniční i dálniční křižovatkou okresu Kroměříž. V moderním městě žije 6 500 obyvatel a k městu patří také obce Záhlinice a Chrášťany. Hulínem protéká řeka Rusava.

Kostel s románským portálem - doklad naší historie

Kostel sv. Václava je nejvýznamnější památkou města Hulína. Jeho nej­cennější částí je románský portál (umělecky upravený vchod do budovy). Pochází z doby kolem poloviny 13. století a původně zdobil hlavní vchod do kostela. Kos­tel roku 1747 zachvátil požár a byl přestavěn.

Z románského období se tak zachovala jen západní část kostelní lodi.

Průmyslové podniky

V Hulíně jsou dva podniky s dlouhou tradicí. Dnešní Pilana byla založe­na v roce 1934 pod názvem První moravská továrna na pily a nástroje. V současné době značku PILANA sdílí několik společností. Každá se zaměřuje na jiný sortiment řezných nástrojů a sama si zajišťuje vý­robu i prodej. Roku 1949 pak byl založen další významný pod­nik. TOS Hulín (dnes TOSHULIN) známý výrobou obráběcích strojů, především svislých soustru­hů. Za dobu své více než 70leté existence dodal podnik přes 13 500 obráběcích strojů do více jak 72 zemí světa. Obě firmy patřily za dobu své exi­stence k průkopníkům ve svém oboru a kvalitu si udržují i nadále.

Letní kino

Letní kina jsou připomínkou oblíbené zábavy našich rodičů a prarodičů. Většina jich však již byla zrušena a tak v Hulíně je jedno z posledních v okrese. Funguje už od roku 1965 a kromě promítání slouží pro různé kulturní akce jako např. pálení čarodějnic. Hulínský Hanáček, Svatováclavské hody a další zábavné pořady.

Lesopark Nivky

Nedávno zbudovaný lesopark má zmírnit prašnost ve městě a clonit hluk z dál­nic. Lesopark se postupně stále vylepšuje a brzy přibude i naučná stezka. Část parku leží na významném archeologiekém území, kde byl před časem odkryt římský vojenský pochodový tábor.

Městské koupaliště v Hulíně

V areálu koupaliště najdete 50metrový bazén i dětské brouzdaliště. travnaté pláže, dětské prolézačky a houpačky, hřiště pro plážový volejbal a nohejbal, pétanque. ruské kuželky a občerstvení. K relaxaci a odpočinku jsou zde slunná i stinná místa, vytvořená korunami mohutných stromů.

Obec Záhlinice

Malá obec se rozprostírá pří cestě z Hulína na Tlumačov. Na jedné straně je tvořena pů­vodní zástavbou hospodářských domů s místní hospodou, kostelem a bývalým obecním domem, dnes Muzeem Františka Skopalíka. Na straně druhé je moderní zástavba ohrani­čená železnicí. Významnou součástí jsou Záhlínícké rybníky navazující na lužní lesy zvané Zámeček. První písemná zmínka o obci je z roku 1355, kdy obec náležela ke kvasickému panství. Jméno obce je jediné v naší zemi. vychází pravděpodobně ze spojení „lidé bydlící za hlínou, hlinitou půdou" - záhliníci, a proto Záhlinice. Nyní zde žije asi 330 obyvatel a od roku 1985 jsou Záhlinice místní částí města Hulín

Kostel

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je z roku 1847-1848 (na místě bývalé zvonice z roku 1756) a do nynější podoby byl dostavěn v roce 1890.

Záhlinické rybníky

Již v období 16. století v okolí Hulína. Záhlínic a Chráštán jsou známé záznamy o sporu s mlynáři o vodu pro rybníky. Do dnešní podoby rybníky vznikaly až v druhé polovině 20. století. Rybníky umožňují hnízdění a pro svou velkou plochu odpočinek při tahu" ptáků.

V roce 1995 zde byl vyhlášen přírodní park Záhlínícké rybníky.

František Skopalík
(18.6.1822 - 2.3.1891)
Místní rodák, ač měřil pouhých 163 cm. jeho činnost pro rozkvět primitivního a zastaralé¬ho hospodaření v 19. století vesnického obyvatelstva přesahovala hranice nejen obce. ale i okresu. Měl při své aktivitě velkou podporu nejen u místního obyvatelstva, ale i u vrch¬nosti - Jiřího hraběte ze Stockau. majitele napajedelského panství, kde tenkrát Záhlinice náležely. František Skopalík byl zvolený jako starosta obce, poslanec Moravského zemské¬ho sněmu a říšské rady zasedající ve Vídni. Vždy nosil hanácký kroj. černý klobouk, vysoké boty a bílou dlouhou soukennou halenu. Jako pan poslanec zásadně při vystoupeních mluvil česky i když úředním jazykem byla němčina, který ovládal.

Pivovar a sladovna

Velkým přáním Františka Skopalíka bylo zřízení rolnického pivo­varu a sladovny, neboť jsou zde velmi vhodné podmínky pro pěs­tování ječmene. tedy suroviny potřebné k výrobě piva. Pivovar byl však dostavěn až v letech 1895-96 a po 30 letech zanikl. Sladovna zahájila svou činnost v roce 1902 a slad z ječmene se zde vyrábí nepřetržitě až doposud. V současné době byl ob­noven i pivovar, ve kterém se vaří velmi kvalitní pivo.

Kamenolom
Kámen byl využívaný na stavbu železnice (1839-41), kos¬tela, domů, fary, školy, hospodářských budov, místních cest. V roce 1868 převezlo slavné Skopalíkovo banderium (krojovaná družina s koňmi a praporem) kámen do Prahy a byl použitý jako jeden ze základních kamenů do Národního divadla v Praze. Dnes je kámen již vytěžený a kamenolom zanikl.

Obec Chrášťany

Velmi malá dědinka, o které se píše až v roce 1532, z archeolo­gických vykopávek vyplývá osídlení již v 15.. a dokonce již ve 14. století. Název obce znamená vesnici chráštánů, lidí used­lých v chrastí, v chrástu (část nadzemních rostlin). Ze skromných dochovaných zápisů je mimo jiné známo, že v polovině 18. století měla obec svého mlyná­ře, tesaře, ševče a tři tkalce. Po roce 1960 již úředně Chrášťany patřily pod správu obce Záhlinice a v roce 1985 spolu se Záhlinicemi pod úřad města Hulína. Dominantou stře­du obce je malá zděná kaplička. Obci protíná cyklostezka z Hulína směrem na Tlumačov. Ve vesničce Chrášťany žije necelá stovka obyvatel.