Obsah

Mokřad Pumpák

Typ: ostatní
EVL, PP Mokřad PumpákHistorie a realizace plánovaných opatření EVL, PP Mokřad Pumpák.

Mokřad Pumpák V rámci soustavy NATURA 2000 byly nařízením vlády č. 132/2005 na území našeho města vyhlášeny dvě Evropsky významné lokality (EVL) a to Skalky a Mokřad Pumpák. Nařízením Zlínského kraje č. 12/2014 byla vyhlášena přírodní památka Mokřad Pumpák a její ochranné pásmo. Přírodní památka Mokřad Pumpák v podstatě kopíruje území Evropsky významné lokality, ale zvětšuje ho o ochranné pásmo. Je to malá lokalita, rozkládající se na ploše cca 1,86 ha včetně ochranného pásma, která se nachází na severovýchodním okraji města Hulín, mezi dvěma železničními tratěmi.

Mokřad Pumpák vznikl v dobách C.K. Rakousko Uherska, tedy při stavbě železniční trati Břeclav – Přerov (rok zprovoznění 1841) a následně trati Hulín – Kroměříž, (rok zprovoznění 1880). Do té doby zde byly mokřiny. Toho bylo využito následně při stavbě strážního domku a hluboké studny, jejíž voda zásobovala parní lokomotivy. Uzavřený prostor mezi tratěmi byl zkultivován. Rostlo zde původně několik velkých vrb a porosty travin byly pravidelně sečeny. V severní části mokřadu se dodnes nalézá pramen, jehož vydatnost závisí na srážkových podmínkách. V roce 1978 byl na tratích zcela ukončen provoz parních lokomotiv a tím zanikl strategický význam Pumpáku. Protože již nebyl trvalý odběr spodní vody, došlo k zavodnění velké části luční plochy, která postupně zarostla rákosem, což přetrvává do dnešních dnů. Část mokřadu, která je blíže k cestě z Hulína do Pravčic, byla obyvateli Hulína, převážně žijících v části zvané Korej, živelně zasypávána odpadem. Ať již do původně 15 metrů hluboké studny, jejíž zbytky jsou dodnes patrné, ale i do plochy stávajícího mokřadu. Koncem osmdesátých let již minulého století, odtud ochránci přírody a lidé, kterým to nebylo jedno, odvezli více, než pět tater odpadků. V roce 1990 zde byli při zoologickém průzkumu nalezeni čolci velcí, čolci obecní, kuňky obecné, rosničky a další, již v té době poměrně vzácné druhy živočichů a také rostlin. V roce 1997 začaly na trati Břeclav - Přerov stavební práce, modernizace železničního koridoru. Při té příležitosti byl vážně podán návrh k likvidaci mokřadu Pumpák. Ve stávajícím místě měl být deponován stavební materiál na opravu této železniční trati. Pouze díky tomu, že se zde vyskytují zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin, které jsou uvedeny v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, k tomu nakonec nedošlo. V průběhu let zde docházelo k přirozenému zárůstu lokality dřevinami a zazemňování vodních ploch. Současný stav je pro mnohé druhy živočichů a rostlin na kraji možnosti přežití. Je to v hodině dvanácté. Proto dochází k nynějšímu plánovanému a zcela legitimnímu, radikálnímu zásahu v této lokalitě. V první fázi bude provedeno odstranění náletových dřevin, zejména z jižní strany stávající mokřadní plochy a pobřežních částí, dále dojde k odstranění invazních druhů rostlin a rákosu. Ze severní strany mokřadu zůstane skupina stávajících dřevin (mimo paty svahu železniční trati) nenarušená. Údržba vyčištěných ploch bude pokračovat každoročně po dobu trvání tzv. obnovní péče až do roku 2023. Při současných pracích s těžkou technikou, bez které by se obnova mokřadu opravdu neobešla, dochází na první pohled k dramatické, až drastické změně, která ale bude ku prospěchu celé EVL, Přírodní památky Mokřad Pumpák.

Veškeré práce jsou realizovány v rámci projektu Zlínského kraje „Podpora biodiverzity v EVL soustavy Natura 2000 na území Zlínského kraje“.

Celý plán péče o tuto lokalitu je k nahlédnutí na stránkách Zlínského kraje https://www.kr-zlinsky.cz/plan-pece-o-prirodni-pamatku-mokrad-pumpak-cl-2186.html.

Pavel Šálek, ZO ČSOP Via Hulín
Šárka Dostálová

 


Vytvořeno: 25. 11. 2019
Poslední aktualizace: 4. 12. 2019 16:05
Autor: Ing. Šárka Dostálová